Zigarren

Einmal Zahlen Regel und manchmal auch heute weiterhin die Idee, dass das Rauchen von Zigarren nur für die reichen ist, nicht mehr gültig. Jedoch, wenn Sie, eine Zigarre anzuzünden möchten ist eine gute Idee, ein paar grundlegende Gewohnheiten zu halten, Diese Neznepříjemníte ihre Freude auf deiner Umgebung. In diesem Artikel, die wir subjektiv schreiben, als eine Zigarre, die wir wahrnehmen und wie Ethik und halten sich an die. Unsere Interpretation ist, im Wesentlichen, eine sehr liberale verglichen mit den traditionellen Grundsätzen des, Dies nicht strikt zu halten die.

Bevor die Beleuchtung ist es angebracht, sicherzustellen, Sie sind in einer Umgebung, kde zapálením doutníku nikoho nepobouříte, například na malém prostoru kde by dým doutníku mohl někoho obtěžovat při jídle nebo přítomnosti malých dětí. Tuto zásadu je vhodné dodržet a případně se i zeptat obsluhy, pokud jste v baru nebo restauraci – někdy je to dobré, protože vám přinesou i doutníkový popelník. Pokud v blízkosti někdo kouří cigarety, tak na tyto lidi, není nutné brát ohled – kouř z cigaret mi je mnohem nepříjemnější než z doutníku a zastávám názor, že kuřáci cigaret by se vůči kuřákům doutníků ozývat neměli.

Pokud máte dilema zda je nutné ve společnosti k zapálení použít sirky, nebo dokonce tradiční cedrové dřívko, věřte tomu, že to tak není. V tradiční doutníkové etice je doporučeno použití sirek, ale pokud si chcete doutník maximálně vychutnat, jeho dokonalé zapálení je lepší použít žhavící zapalovač. Více k tomuto tématu se můžete dočíst Hier . Doutník se drží mezi prostředníčkem a ukazováčkem, stejné držení jako cigarety může někomu připadat vulgární. Osobně to tak nevnímám a třeba při zapalování je pro snadnější manipulaci z mého pohledu vhodné doutník držet mezi ukazováčkem a palcem.

Pokud doutník během kouření zhasne není problém si jej znovu zapálit, většinou je to způsobené špatnou frekvencí popotahování. V doutníkových klubech se před znovu zapálením ořízne část doutníku, která je ohořelá a zapálí se znovu stejně jako na začátku. Pokud vám nehoří pouze část a dountík nezhasl zcela nebo hoří nerovnoměrně, můžete doutník připálit bez oříznutí. Za zcela nesmyslné považuji nechat doutník uhasnout – oříznout jej a šetřit si zbytek na druhý den. V doutníku je nasáklý kouř a jeho úplné vychladnutí a nové zapálení po delší době vám stejně příjemný požitek nenabídne. Znovu zapálení doutníku při kouření ano, zapálení po delší době ne.

Před zapálením doutníku můžete sundat prstýnek, to je v tradiční etice také doporučováno – z důvodu potlačování okázalosti a rozdílů mezi sociálními vrstvami. Podle prstýnků je někdy na první pohled zřejmé v jaké cenové kategorii se doutník nebo značka doutníku pohybuje. K dodržování této zásady přistupuji také liberálněji. Prstýnek na doutníku nechávám a sundavám jej před dokouřením, abych jej mohl archivovat – případně u širokých prstýnků kouřit déle.

Z doutníku je vhodné popotahovat dostatečně často tak aby se udržoval hoření – tempo je obvykle 1x natáhnutí za 45 vteřin – minutu. Popel se neodklepává jako u cigaret. Doutník se při kouření zahřívá po celé délce (především pokud kouříte longfillery), popel vám doutník chladí a odklepávání je zbytečné. Pokud však kouříte levnější doutníky, které popel neudrží, nebo je popel už moc dlouhý je vhodné ho jemně otřít o vnitřní stranu popelníku a pomoci mu tak k odpadnutí. Z doutníku kouřím přibližně dvě třetiny, ale je to individuální u každého doutníku i kuřáka. Pokud jsem si doutník dostatečně vychutnal a nebo mi nechutná, klidně jej odložím dřív, naopak pokud nepálí a chutná příjemně, je možné jej kouřit dál. Pokud doutník doukouříte nebo jej chcete z jinéhu důvodu odložit a už jej dále nekouřit, doutní nezapačkávejte (netípejte jako cigaretu), doutník po odložení do popelníku zhasne sám.

Poznámka pod čarou:
Etika vs. Etiketa
Občas se můžete setkat i s termínem „doutníková etiketa“, osobně mi tento termín příde nesmyslný – etiketa je druh „označení“ (třeba na pivní láhvi). Soubor společenských pravidel je etika. Proto je tento pojem použit i v názvu článku.