Doutníky

Dnes se místo obvyklé recenze podíváme na to, co se skrývá uvnitř doutníku, jak to vypadá a jestli je tam doopravdy to, co výrobce deklaruje. Záměrně neuvádím od počátku značku doutníku. Tu zmíním v samotném závěru. Na první fotce je vidět celý doutník s lehce poškozenou čepičkou. Tu poškodily ty samé nenechavé ručičky co mi zničili popelník. To je, ale v podstatě moje chyba, neboť jsem zapomněl, že děti jsou hodně zvídavé a mají nenechavé ručičky. Zajímavé je, že trest přichází okamžitě. No a protože takových mám v humidoru více, napadlo mě, že se podívám dovnitř.

Na druhé fotce je už vidět krycí list. Je to Connecticut Broadleaf maduro. List samotný pružný, poddajný, dobré tloušťky a jen tak lehko se nepřetrhne. Zároveň v něm nejsou dírky ani trhliny. To vše ukazuje na kvalitní list.

Třetí fotka zobrazuje doutník bez krycího listu. Ta sama o sobě nic nevypovídá, ale je dobré vidět jak to vypadá.

Na další fotce je už vidět vzací list. Opět pružný, poddajný ještě o větší tloušťce než krycí list. Žádné trhliny a opět poctivý tabák – tentokráte z dominikánské republiky.

No a nakonec samotná náplň. Jak je vidět tak opět vysoce kvalitní longfiller bez cizích příměsí a bez kousků tabáků. Ten pochází rovněž z dominikánské republiky.

Než budete číst dále, zkuste si tipnout o jakou značku jde.  V levé části fotky je vidět malý kousek stonku, ale to není žádná tragédie. Na fotce je zároveň krásně vidět, že bylo použito několik druhů listů a podle jejich skvělé kondice lze usoudit na pečlivý výběr. No a na závěr musím odhalit totožnost pitvaného doutníku. Byl jím Arturo Fuente Anejo 60. Až se mi naskytne možnost tak chci nakouknout do levného doutníku, co má údajně obsahovat longfillery pro porovnání.